To jsme si zase užili světa.
- jsem rád , že jsem si nehrál na hrdinu a místo dvoumetrových klád jsme si nechali přivézt štípaný dříví. Ono i jen uklidit 18 metrů si pár hodin sebralo.
- vydatný deště naplnily tůňku, co máme za chaloupkou. Hráz ale protýká. Tak musíme nakoumat, jestli pročistit, nebo spíš trochu zavézt a nakombit to s vodou z meliorace, co se nám vyklubala na pozemku.
- ta prasklá trubka pod zemí byla fest fuška. Sousedům se plnil bejvalej dvůr vodou a tak jsem musel krompáčem a rejčem udělat strouhu snad 50 metrů. Ale povedlo se a máme takovej prozatimní potůček, plán na retenční nádrž, malej mokřad, a vodu pro ovečky. Jednou.
- opravili jsme starý dveře od chlíva, takže když se do nich opřu, nevylomí se. A máme tak kde ustájit traktůrek.
- máme nový kompostiště, zamulčovaný políčka, vysázený brambory,
- soused od vedle prodával ibc nádrže na vodu, tak máme kam lapat dešťovku... teda ne, že bychom tu zatím museli nějak vyhementně zalívat, ale klimatická krize nespí, že jo,
- kluci šplahaj po ořešáku a sehnali jsme i provazový žebřík.
- byli u nás geodeti, projektanti a příští týden se sem taky mrkne statik, tak držte pěsti, bylo by smutný slyšet, že by bylo lepší stavět něco novýho.
- kvákaj tu žáby jak pitomý, štěkaj srnci, našel jsem hnízda vlaštovek a pozoroval konipásky, červenky, stehlíky, strakapouda... jo a ve zdi nám hnízdí modřinky hned vedle včel,
- a taky jsme měli první rodičák se Světoplavci - program napůl domškolákem vypadá zatím úplně epicky.
- jo a Míša se naučil štípat třísky do kamen.
Vždycky, když se odsud vracíme do Brna, je mi tak nějak teskno. Tentokrát tím víc, že kluci už nemaj rotační výuku, takže sem budem až do prázdnin jezdit jen na víkendy.
Je pro mě hrozně zajímavý objevovat, jak krásná je těžká fyzická práce. Jak skvělý je, že se zapojujou kluci. Bez keců, který běžně slyšíme doma, když po nich něco chcem.
Jak se mě lidi ptaj na běhání a vyvede je z míry, když jim povím, že mi zatím ani trochu nechybí, protože ten měsíc a půl, co tu jsme, mi přijde krásně plně prožitej a nepotřebuju si ho ničím donaplňovat. Vlastně spíš toužím po tom ho moci prožívat ještě plněji a soustředěněji bez všeho, co by mi ubíralo pozornost. Těším se, co dalšího ještě objevím.
