Velikonoce - máme klíče

2. - 6. dubna.

Znáte prvních pár stránek z knížky Když v ráji pršelo? Jak vyrazili starým autem na cestu, ze které vlastně už nebylo cesty zpět? My si půjčili větší auto, napakovali matrace, karimatky, spoustu jídla a vyrazili s doufáním, že na nás na domečku čeká majitelka, realiťáci a že podepíšem papíry a Velikonoce budeme už trávit v Pomalší.

Žádný drama se nekonalo. Dostali jsme brífink k technologiím - darlingu, kamnům na uhlí, bojleru... a pak všichni odjeli a my byli poprvé sami s Jáňou a klukama na domečku.

Vyrazili jsme taky s tím, že nevíme, jestli se do Brna vrátíme za týden nebo dva, protože nikdo neví, jak bude Míšovi fungovat škola, jestli bude rotační výuka, nebo nějaký jiný systém

Taky jsme vyrazili s nasmlouvanými remote workshopy a jedním mobilem, který umí udělat hotspot, ale bez jistoty stabilního signálu, což teda zpětně viděno byl trochu punk.

Ani tady se ale žádný drama nekonalo. Internet máme a funguje.

Následuje pár fotek a postů okopírovaných z Facebooku.

3. dubna: Jakože co si budem. Výhled z okna novýho doma je dost cajk.
4. dubna: Když spolu s hektarovým pozemkem získáte taky ostatky po dřívějším hospodaření. Ostnatej drát, tunu letitýho igelitu, starý zarostlý lino, aby zahrádku nezarůstal plevel, pletivo prorostlý kopřivama, hafec plechu, flašky od piva, vína..., zbytky po starý technice na farmaření, cihly, tašky, šindele... Aneb ukliďme Česko u nás na zahrádce. Ps. Poslední dny myslím na kurz cirkulární ekonomiky, který jsem absolvoval minulý rok. Zvlášť na jednu přednášku Soni Jonášové, ve které blahořečila moudrost našich předků, kteří schovávali úplně všechno. Tak Soňo, ne vždycky je to moudrost. Občas to bylo prostě bordelářství.
5. dubna: Nevěřil bych tomu, že roky cvičení s kettlebelly a běh na dlouhý tratě uplatním, když bude z drnů dolovat zarostlý brány a hliníkový plechy. Mám nápad na aktivistickej projekt do sudet. Jmenovat se to bude: laskavý konec skládek za humny. #zitpomalsi
6. dubna: Vypadá to trochu jako mohyla, ale když do toho kopnete, najdete uvnitř... lino, péra z postele, zbytky sprejů. Celé je to zavezené hlínou a nejstarší bych datoval tak 40 let zpět. Nejnovější jsou stopro z loňského podzimu. Takovejch kupek jsme našli zatím 8. Některý těsně u potoka, kde kvetou blatouchy a kvákaj žáby. Projekt o laskavém konci skládek ta humny dostává jasnější obrysy. První část se bude jmenovat Hledání pokladů. #zitpomalsi
Roman Hřebecký

Roman Hřebecký

Prchávaje někdy od lidí vídám to, co jiní nevidí
Pomalší